Vybíráme koupelnový nábytek

Vybíráme nábytek do panelákové koupelny

Je třeba si uvědomit, že koupelnový nábytek patří i do malé koupelny je snadné vyvrátit pochybnosti, že v malé koupelně se s nábytkem už vůbec nevejdeme. Zkušenosti jasně napovídají, že například skříňka pod umyvadlem prostor paradoxně uvolní, protože nabídne odkládací prostor na věci, které jsou zpravidla uskladněny ve výškách od pasu výš. Prostor na pohyb v koupelně se tudíž výrazně zvětší, nemluvě o estetickém řešení. Řada drobnějších předmětů – hygienické prostředky, vysoušeče a holicí strojky se ukryjí před zraky nepovolaných, čímž se poněkud utlumí nepříjemné pocity uživatelů koupelny z narušení intimního prostředí, kterého se nechtěně dopouštějí hosté a návštěvy.

Důležité rady při kontrole koupelnového nábytku

Při nákupu koupelnového nábytku musíme důkladně zkontrolovat, zda jsou veškeré plochy ošetřeny tak, aby v žádném místě, zejména ve spojích a na hranách, nezůstal nekrytý původní materiál, z něhož jsou skříňky nebo police vyrobeny. Důkladná povrchová úprava a důsledné překrytí všech kritických míst souvisí úzce s životností tohoto nábytku. Pokud se rozhodnete pro levnější stavebnicové řešení stylu „dodělej si doma“, nezapomeňte nábytek důkladně v těchto místech ošetřit.

Pokud můžeme a finanční situace nám to umožní, vyvarujeme se nákupu nábytku do panelákové koupelny kde jsou u umyvadel použity klasické desky, jaké známe například z kuchyní. Životnost takových desek je v kontaktu s vodou, zejména v místech styku s keramickým umyvadlem výrazně nižší. Navíc neošetřená místa jsou rizikovým faktorem, protože se zde množí bakterie a bují plísně.

Volba materiálu koupelnového nábytku

Diskutabilní je použití mramoru nebo opracovaného kamene. Tyto materiály jsou hojně využívány zejména u nábytku jihoevropských producentů ze Španělska a Itálie, je však třeba dbát na kontrolu vysokého lesku. Kámen jako žula nebo mramor jsou totiž hmoty relativně porézní a při nedokonalé povrchové úpravě mohou póry časem působit potíže při údržbě a dodržování hygienických zvyklostí. Je třeba tedy u těchto materiálů vybírat velmi střízlivě a opatrně.

Kvalitativně jinými materiály jsou umělý mramor nebo další speciál­ní hmoty, které známe pod obchodními názvy jako Mramorit, Corian, Kerock, Varicor, o nichž jsme již hovořili.

Jsou to uměle vyrobené materiály (převážně na bázi pryskyřic a písků a dalších složek), které lze bez problémů bezespárově tvarovat, přechody a spoje lze dokonale spojovat a zesilovat, takže výrobky takto vytvořené mohou být i originální a jedinečné. Výrobci často nabízejí i kusovou zakázkovou výrobu, takže bez větších problémů lze nechat vyrobit interiér na míru. Například z umělého mramoru se vyrábějí celé kusy sanitární „keramiky“ – umyvadla, záchodové mísy, pisoáry, vany, poličky a další doplňky.

Tyto materiály lze různě barevně tónovat, často dokonce opět na přání zákazníka, není problém napodobit strukturu žuly nebo jiného kamene. Melírování, žilkování nebo zrnitou strukturu lze dokonce velmi dobře napodobit i v případě, že dojde k poškození výrobku nebo jen povrchu. Nejrůznější poškození, praskliny, trhliny, uštípnutý roh nebo jiné deformace lze poměrně snadno napravit tak, že laik okem nepozná, kde byla oprava prováděna. Tyto opravitelné a zaleštitelné materiály jsou dražší díky vzhledu, komfortu opravitelnosti a cenám surovin, přinášejí však maximální výhody, které uživatel bude oceňovat dlouhá léta.

Při nákupu je třeba také prohlédnout sanitární keramiku, která bývá součástí nábytkových sestav. Samozřejmě je výhodnější dát přednost mírně dražší, ale značkové keramice. V ceně zákazník najde záruku kvalitního výrobku – dodržení rovinnosti ploch, dokonalost zakřivení, bezchybnou povrchovou úpravu, dodržení výrobní technologie, barevného odstínu a přesnosti tvaru. Právě ona přesnost a řešení detailů (například v podobě stykových ploch pro kontakt s nábytkem) zaručuje, že kapky vody nebudou zatékat do spár a že se bude keramika snadno udržovat.

Značkoví výrobci koupelnového nábytku dokáží nabídnout k vybrané sérii nábytku i několik variant sanitární keramiky významných výrobců, takže k vyhlédnuté skříňce líbivého designu si zájemce vybere například z deseti či dvanácti možných umyvadel. Tato variabilita je vynikající, neboť neomezuje uživatele či architekta v rozletu. Keramika neznačková, která se na trhu objevuje (často z asijských zemí) je sice finančně méně náročná, ale rozměrové a tvarové anomálie, často nepostřehnutelné v obchodě, mohou způsobit vrásky na čele při zabudování do nábytkové sestavy. Při nákupu je třeba dobře ohlídat také povrch. Prohlídkou proti světlu hledáme praskliny v materiálu, trhliny v glazuře, vpichy, vměstky, výstupky, důlky. Vyvarujeme se tak nepříjemné manipulace s poměrně těžkým výrobkem, když závadu objevíme až po zabudování.

Barevné sladění koupelnového nábytku v panelákové koupelně

Barevnými kreacemi u klasické keramiky příliš neuspějeme, z výrobního hlediska je množství odstínů omezené, technologie výroby zatím nedovoluje příliš. Pokud se rozhodneme pro rozlet, můžeme volit barvy téměř dle libosti u zakázkové výroby z umělého mramoru. Rozhodneme-li se pro střídmou barvu (bílou, smetanovou, béžovou) u klasické keramiky, můžeme se potěšit barevným koupelnovým nábytkem. I když výrobci běžně nabízejí v souladu s poptávkou trhu spíše nadčasové a klidnější řešení, nebývá problémem tónovat povrch nábytku barvami dle vzorníku RAL. Základní barvu doplní celá řada barevných vrstev z lamina.

Není příliš dobré snažit se o tónování koupelny v jedné barvě! Zdůvodnění je prosté – i při stejné barevnosti dle vzorníku se díky jiné struktuře povrchů a úhlu nasvícení bude každá součást koupelny jevit jinak, takže pokud budeme mít například umyvadlo, obkládačky a povrch skříňky v jedné barvě, bude výsledkem dojem strakatých ploch. I když se budou výrobci jednotlivých prvků snažit sebevíce a barvu dodrží, není skutečně reálné barvu odladit tak, aby byla všude stejná. Proto je dobré barvy alespoň částečně kombinovat. Dokonce se i z hlediska výtvarného snažíme jednobarevnému pojetí vyhýbat.

Mějme při nákupu na paměti, že keramika je výborný materiál, ale ne neomezený v možnostech. Proto je třeba zvážit velikost výrobku a odkládacích ploch. Vyrobené a zakoupené umyvadlo nelze tvarově či rozměrově upravovat, takže se uplatňuje známé pravidlo „dvakrát měř, jednou řež“.

Velikost jednotlivých kusů sestavy koupelnového nábytku volíme podle koupelnové dispozice a doplňků. Sestava musí prostorem prolnout, v návrhu musí být jednotlivé kusy rozmístěny elegantně a s lehkostí. Spolu s výběrem keramických zařizovacích předmětů musíme přemýšlet nad účelem, nakreslit si rozložení jednotlivých prvků a promyslet denní režim. Trh nabízí mnoho variant výrobků a dobrou orientací v nich si můžeme velmi prohloubit budoucí prožitky v koupelně.

Módní trendy v zařizování koupelny hrají také svou roli. Před časem byl v oblibě výhradně bílý nábytek, pak si získaly oblibu skladebné systémy, rok poté se zvedl nábytek ze země a visel na stěně, dnes vítězí koncepce „rozbité“ koupelny kdy jsou jednotlivé kusy brány jako doplňky.

Přečtěte si také článek: Design jako kritérium výběru koupelnového nábytku do paneláku.

Nejnovější trendy ze zahraničních výstav ukazují, že se do módy dostávají modulové sestavy. Například skříně na stěně s jednotným rozměrem 30 × 80 cm a hloubkou 20 cm lze libovolně kombinovat do sestav 2×1, 2×2 atd., přičemž skříně lze i rozlišovat podle účelu použití nebo barevného řešení. Jak se tyto trendy ujmou, uvidíme. Určitě však během krátké chvilky přijdou směry nové. Zůstaneme-li však na zemi, uděláme dobře. Nadčasovost našeho výběru ukáže, zda jsme si vybrali správně.

Zaujal Vás tento článek, chcete poradit s nákupem koupelnového nábytku? Zašlete nám Váš nezávazný dotaz.